Malá inventura je celorepublikovým festivalem nového divadla. Hlavním organizátorem je Nová síť, která festival pořádá již 20 let. Na začátku roku se Malá inventura koná vždy nejprve v Praze, v průběhu roku se pak střídají některé další kraje či města. Za České Budějovice je již sedmým rokem pořadatelem festivalu Kredance, z. s. ve spolupráci s Novou sítí a Výměníkem1.
MALÁ INVENTURA 2022 / České Budějovice
PROGRAM FESTIVALU
ÚTERÝ 11/10 // VÝMĚNÍK1
SHOULD I STAY OR SHOULD I GO? / soubor 11:55 / 20h
PÁTEK 14/10 // VÝMĚNÍK1
UNDERGROUND COMEDY / Stand-up show / 20h
NEDĚLE 16/10 // VÝMĚNÍK1
KDO ZABIL MÉHO OTCE / Depresivní děti touží po penězích / 20h
STŘEDA 19/10 // VÝMĚNÍK1
TEĎ KDYŽ MÁM DŮM SPÁLENÝ NA POPEL, VIDÍM LÉPE NA MĚSÍC
Musaši Entertainment Company / 20h
FESTIVALOVÁ AKREDITACE / 500 Kč / student 400 Kč
(zahrnuje všechny body programu)
DIVADELNÍ PŘEDSTAVENÍ / předprodej 200 Kč / student 150 Kč / na místě 250 Kč
UNDERGROUND COMEDY / předprodej 150 Kč / student 100 Kč / na místě 200 Kč
Studentské slevy lze uplatnit pouze při nákupu v předprodeji.
HLAVNÍ PROGRAM / jednotlivá představení
SHOULD I STAY OR SHOULD I GO? / soubor 11:55
Terapeut: Máte pocit, že jste něco neudělal, že jste něco nestihl?
Torvald: Já jsem toho nestihl víc.
Představení Should I stay or should I go? je autorskou adaptací Ibsenovy hry Domeček pro panenky.
Nora a její manžel Torvald odjíždějí na horskou chatu oslavit příchod nového roku
a s nimi je zde také kamarád Henrik a Torvaldův kolega z práce Nils. Stará známá Kristýnka
do poslední chvíle váhá, jestli přijet, a tak zatím zůstává doma. Kouzlo blížící se půlnoci
vytahuje na povrch dilemata, se kterými se každý z účastníků potýká.
Kristýnka: Já jsem myslela, že tady najdu ženu, která je plná energie a ty seš úplně v prdeli.
Nora: To je hrozně těžký se rozhodnout.
Jak dokazuje několik studií, pro většinu z nás je přirozené zachovávat status quo i přesto, že
nám současná podoba života právě nevyhovuje. Raději zůstáváme na místě. Neodcházíme,
protože jinde by to mohlo být ještě horší. Nebo se snad chceme v budoucnu vinit, že jsme
svůj život dovedli právě sem? Rozhodnutí s sebou přináší možnost budoucí ztráty, za kterou
nechceme nést zodpovědnost. Nemůže to někdo rozhodnout za nás?
Představení Should I stay or should I go? je cestou do zavátého nevědomí. Je simulátorem
rozhodování. Co všechno ovlivňuje naše rozhodnutí a která rozhodnutí nás činí šťastnějšími?
Mohla se Nora v Ibsenově dramatu rozhodnout jinak než opustit rodinu? Mohla žít šťastný
život? Mohli jsme se my tehdy rozhodnout jinak a žít dnes jiný život?
„Volby, snahy, úmysly, uvažování, to všechno ovlivňuje naše chování – to všechno jsou ale
zase jenom součásti řetězce příčin, které předcházejí vědomou mysl a nad nimiž nemáme
nikdy nejzazší kontrolu. Vydáme-li se nazpět po vlastních stopách, vždycky nakonec skončíme
v temnu. Jak svůj první, tak poslední krok musím vždycky udělat z důvodů, které nemohou než
zůstat tajemstvím.“ Sam Harris, Svobodná vůle
Tvůrci: A. Klimešová, P. Erbes, K. Fleková
Dramaturgie: Petr Erbes
Scénografie: Klára Fleková
Hudba: Ivo Sedláček
Hrají: Pavlína Balner, Michal Bednář, Jan Hofman, Johana Matoušková, Petr Ťopek
Lightdesign: Pavel Havrda
Představení vzniklo za podpory Magistrátu hl.m. Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Městské části Praha 1.
KDO ZABIL MÉHO OTCE /
Depresivní děti touží po penězích
Renomovaný umělecký gang Depresivní děti touží po penězích a jejich adaptace románu hvězdy současné francouzské literatury Édouarda Louise Kdo zabil mého otce s Danielem Krejčíkem v hlavní roli.
„Často se mi zdá, že tě mám rád.“
Monodrama podle útlého románu, který vyšel v českém překladu teprve v září, dává především příležitost mladému, talentovanému a mrazivě autentickému Danielu Krejčíkovi, aby na jevišti v postupných vrstvách odkrýval vztah, do kterého patří stejným dílem vzájemné zraňování, neporozumění, vztek i láska. Kde zbývá byť jen nejmenší místo pro blízkost a pochopení ve světě plném chlapské pýchy, tvrdosti a strachu projevit cit? Titulní otázka „Kdo zabil mého otce?“ se dočká svého překvapivého rozuzlení.
Když jsem tu knihu četl poprvé, plakal jsem.
Přestože se díla francouzského autora stala okamžitými intelektuálními bestsellery a vzápětí vtrhla v mnoha adaptacích na světová jeviště, Édouard Louis se tímto projektem představí českému divadelnímu publiku poprvé.
“Vím, že se připravují v Čechách adaptace jeho dalších děl, ale budou uvedena až příští rok,” poznamenává Jakub Čermák, režisér inscenace, “cítím to jako určitý závazek, že jsem první, ale důležitější je pro mě závazek vůči autorovi, divákům i uměleckému týmu obecně. Nejsme na dostizích. Mám pocit, že vzniká intenzivní, hluboce pravdivé představení, které se může dotknout každého z nás. Někdy zjednodušeně říkám, že to bude představení, na které byste měli vzít svého tátu. A nebo svoje dítě.”
A představitel hlavní role Daniel Krejčík, známý z mnoha filmových i dabingových rolí, dodává: “Často mi přijde, že nikoho nehraju, jen jinými historkami popisuju vztah každého gaye se svým vlastním otcem. Když jsem tu knihu přečetl poprvé, plakal jsem. Celé tohle zkoušení pro mě znamená velkou osobní odvahu po letech sám nastavit zrcadlo sobě i svému otci. A mnohému zkusit porozumět. Snad to stejně budou mít i diváci.“
Obžaloba systému i něžný milostný dopis.
Herec i režisér se shodnou v tom, že Louise lze inscenovat jen s velkou investicí osobního vkladu z vlastního, soukromého života. Édouard Louis zpracovává také výhradně autobiografické prvky, svým vzděláním sociologa je ale uvádí do širšího kontextu. Krom ryze osobní roviny je tu i úroveň společenská, dokonce politická. Rozhodnutí inscenovat právě tuto látku souviselo rozhodně s tím, že jak režisér tak herec měli pocit, že se v ní odráží nejvíce z jejich života, jak ale poznamenává Jakub Čermák, roli hrála i možnost hereckého obsazení: “Poprvé jsem měl pocit, že mám ideálního představitele. Domnívám se, že není v současné České republice disponovanějšího herce pro roli Édouarda než je Daniel Krejčík, který mě opakovaně překvapuje svou mírou empatie, niterného prožitku, stejně jako inteligence či energie. Já miluju citlivé, chytré a odvážné herce, potom si tu práci můžeme ztížit, můžeme se pouštět opravdu hluboko, nemusíme se bát ponořit do hloubek, které by nás jinak děsily.” V němé, ale pohybově náročné roli otce vystoupí Adam Mašura.
“Jednou večer jsi řekl, že bys měl radši jiného syna než mě. Několik týdnů se mi
chtělo umřít.”
Výprava inscenace bude přísně jednoduchá. „Výchozí pozice syna je velmi omezený prostor vlastních vzpomínek v konfrontaci s vědomím, že je třeba vstoupit na území otce. Syn se pohybuje pouze v úzkém pruhu světla, zatímco otec obývá celý prostor,“ popisuje svou koncepci scénografka Martina Zwyrtek. Ta si letos vysloužila nominaci na Cenu divadelní kritiky za práci na inscenaci Happy end v hotelu Chateau Switzerland, kterou také režíroval Jakub Čermák. „Nominace mi udělala radost, ale nevím jestli nebyla adresovaná více Janě Prekové za odvahu pracovat s Depresivními dětmi,“ dodává se smíchem Zwyrtek. Nejen výprava se ponese v duchu minimalismu, ale celkový přístup tvůrců aspiruje na úspornost a hluboký ponor. “Rozhodně by diváci neměli čekat, že budeme fňukat, budeme plakat, budeme křičet a budeme se i smát,” uzavírá režisér inscenace Jakub Čermák.
Režie, adaptace: Jakub Čermák
Hrají: Daniel Krejčík, Adam Mašura
Text: Édouard Louis
Český překlad: Sára Vybíralová
Scéna a kostýmy: Martina Zwyrtek
Hudba: Adam Kratochvíl
Produkce: Jiří Dejl, Zuzana Juklová
TEĎ KDYŽ MÁM DŮM SPÁLENÝ, VIDÍM LÉPE NA MĚSÍC /
Musaši Entertainment Company
Co byste zachránili z hořícího domu? Jak byste se vypořádali s náhlou ztrátou střechy nad hlavou nebo svého zázemí? Jak nudné je být bezdomovcem?
Bezdomovec a démon, dva samurajové, dva klauni, dva tanečníci butó, dvě gejši. Z chumlu japonských lidových pohádek a pověstí vystupují lidské postavy a jiná stvoření, pohybují se tiše, za zvuků kota a klepání geta. Kolik masek máš, tolikrát jsi člověkem, nebo alespoň jeho zakrouceným stínem. Převleky rychlé jako švihání bokkenem, přesné jako kata, účinné jako hnojení močovinou. Roste rákos, rostou vlasy, rostou nehty. Jenže bezdomovec je jako šnek – všechno má s sebou, všechno si zabalí a zmizí beze stopy. A protože nemá adresu, už ho nikdy nenajdeme. Musaši Entertainment Company expanduje ze světa loutkového divadla i na nejdůležitější jeviště alternativní scény a nedůstojně navazuje na odkaz divadla mimů.
Tým: Adam Páník, Tereza Havlová, Matěj Šumbera, Veronika Traburová
Foto: Leevi Toija, Čeněk Folk
Podpořili: Alfred ve dvoře / Motus a DAMU
DOPROVODNÝ PROGRAM /
UNDERGROUND COMEDY / stand-up show
Jen komik a jeho publikum. Žádné kulisy, kostýmy, žádné role ani připravené skeče. Na našich pravidelných show vám vyprávíme vtipy ostré jako pepřový sprej. Humor, který vás nenechá v klidu. Témata, o kterých se nemluví.
Do ČB za námi přijedou: Jan Studnička, Jan Adámek, Lukáš Kundera a Michal Boháč.
Skupina Underground Comedy vznikla na přelomu let 2013 a 2014, kdy se dva zakladatelé projektu, Jan Adámek a Tomáš Plhoň, známí například z divadelní skupiny Arte della Tlampač, rozhodli protlačit formát stand-up comedy do České republiky. Z jakého důvodu? Měli pocit, že podobný projekt u nás dosud chybí.
„Myslíme si, že český humor je jednou z mnoha skvělých charakteristik našeho národa a jsme rádi, když tuto tradici můžeme oživovat. Dnešní doba si žádá komiky, kteří se nebudou bát odhalovat ty nejdrsnější pravdy o naší společnosti a o nás samotných. Zároveň máme pocit, že nadešel pravý čas, aby se mikrofonů chopila nová generace. Proto působíme i jako platforma a pořádáme pravidelné open-mic večery, na kterých dáváme příležitost novým talentům. Underground Comedy už není jen o týmu skvělých komiků a přátel. Chceme etablovat žánr stand-up comedy v Česku. A máme obroskou radost, že vy diváci nám dáváte najevo, že v tomhle jste s námi na jedné lodi. Jak? Že většinu našich show vyprodáte dřív, než stačíme lusknout prstem. Za to vám patří obrovský dík!“
FESTIVAL PODPOŘILI / Město České Budějovice, Ministerstvo kultury, Státní fond kultury